Čištění zubů je běžnou součástí hygienických návyků moderního člověka. Pravidelná, správně prováděná péče o hygienu dutiny ústní je nejlepší prevencí zubního kazu a onemocnění parodontu včetně jejich následků.
ZUBNÍ POMŮCKY
Pro zubní povlak (plak, biofilm) je příznačné, že nemůže být odstraňován odlučováním povrchových buněk epitelu jako biofilm na kůži nebo na sliznici. Spolehlivě se dá odstranit pouze správně prováděnou ústní hygienou.
Hlavním a nejdůležitějším prostředkem pro každodenní odstraňování povlaků a zbytků potravy ze zubů je zubní kartáček. Zubní kartáčky se dodávají v mnoha provedeních. Liší se velikostí, tvarem, tuhostí vláken, jejich délkou a postavením. Nejlepší zubní kartáčky jsou kartáčky ruční s krátkou hlavou a zaoblenými syntetickými vlákny. Husté osazení měkkými vlákny zajistí jejich dobré přilnutí k celému zubnímu povrchu. Efekt čištění záleží také na zručnosti pacienta a technice čištění. Metodu čištění volíme podle stavu chrupu, ústní hygieny, věku, zručnosti a zvyklostí.
Alternativou běžných ručních zubních kartáčků jsou kartáčky elektrické. Jejich hlavy jsou různě tvarované a vykonávají rotační nebo oscilační pohyb. Zajímavé a efektivní jsou kartáčky sonické, popř. ultrasonické (vlákna kmitají s frekvencí sonickou nebo ultrasonickou). K výhodám elektrických zubních kartáčků patří konstantní pohyb svazků vláken nebo celé hlavice kartáčku. Je možnost i volby programů podle potřeb uživatele. Jsou výhodné především u osob motoricky hendikepovaných, ale mohou být dobrou alternativou čištění ručními kartáčky i u zdravých lidí. Jak u ručních, tak elektrických kartáčků je nutný nácvik čištění přímo v ústech a individuální doporučení zubním lékařem nebo dentální hygienistkou.
Kromě běžných zubních kartáčků existují i speciální kartáčky. Ty jsou vhodné pro určité věkové kategorie nebo určitá místa na chrupu, anebo jsou vytvořeny pro pacienty se zvláštními potřebami. Prstový kartáček je gumový návlek na ukazováček opatřený jemnými gumovými vlákny. Používá se pro čištění dočasných řezáků v horní i dolní čelisti, jakmile začínají prořezávat do dutiny ústní. Nákusný kartáček lze používat již u nejmenších dětí, další možností je celogumový kartáček. Byly vyvinuty i speciální kartáčky pro hendikepované pacienty, které čistí najednou více plošek. Existují zubní kartáčky pro nejmenší děti, pro mladší školní věk nebo také kartáčky Junior pro starší školní věk. Jednosvazkový kartáček má jeden svazek vláken. Používá se hlavně pro obtížně přístupné oblasti, jejichž vyčištění nelze dosáhnout jinými prostředky.
Používání běžných zubních kartáčků však nemůže zajistit spolehlivé odstranění biofilmu z mezizubních prostorů. Pro tato místa pod plochou kontaktu zubů nad mezizubní papilou je třeba použít mezizubní kartáčky a dentální nitě. Mezizubní kartáčky jsou vhodné tam, kde papila mezizubní prostor nevyplňuje až k bodu kontaktu. Jsou k dostání v nejrozmanitějších provedeních – jsou opatřeny držátkem, nebo se mohou vsazovat do držáku (obr. 2). Je velmi důležité, aby byl kartáček správně vybrán podle velikosti mezizubních prostorů. Dentální nit (floss) sestává ze stočených nylonových vláken, u některých výrobků jsou potaženy tenkým pláštěm z vosku. Mohou obsahovat i fluoridy. Niti je podobné dentální vlákno. Není splétané. Jeho výhodou je snazší zavádění do mezizubních prostor. Dentální nit může být v držáku.
SPECIÁLNÍ POMŮCKY
Ke speciálním hygienickým pomůckám patří superfloss, zaváděč, ústní sprchy, air floss, zubní párátka a lopatka na jazyk. Superfloss je speciální vlákno, které se skládá ze zubního vlákna, houbovitého dílu určeného k čištění pod členy můstku a tuhé části, která slouží k zavádění vlákna. Zavaděč je tuhá jehla z plastu s větším ouškem. Pomáhá k protažení superflossu pod můstkové mezičleny. Ústní sprchy pracují s proudem vody, popř. i s přísadou antiseptika. Proud opláchne dobře zbytky jídla, na plak však působí málo. Nemohou nahradit zubní kartáček, ale velmi dobře fungují jako doplněk ústní hygieny zejména u fixních můstků nebo ortodontických aparátků. Air floss je tenký proud stlačeného vzduchu spolu s kapičkami vody, který čistí mezizubní prostory. Má podpůrný význam v mezizubní hygieně. Zubní párátka se používají hlavně na odstranění zbytků potravy, mají být zhotovena ze dřeva, které se neštípe (bříza, pomerančovník). Mohou být vyrobeny i z plastu a opatřeny vlákénky – tzv. chlupatá párátka. Lopatka na čištění jazyka snižuje množství mikrobů na jazyku a nepřímo i ve slině. Doporučuje se k odstranění zmnoženého povlaku jazyka, lze ji ale používat i jako doplnění každodenní ústní hygieny.
ZUBNÍ PASTY
Mechanickému odstranění biofilmu napomáhá používání zubních past. Zubní pasta urychluje čištění zubů, leští a osvěžuje. Každá zubní pasta obsahuje součásti základní a součásti účinné, podle kterých je doporučováno její použití. Základní součásti zubní pasty jsou abraziva, čisticí prostředky – detergenty (0,5–2 %), zejména laurylsulfát sodný, změkčovadla, plniva, voda, sladidla (např. xylitol), aromatické látky korigující chuť, barviva, konzervancia.
Nejvýznamnější účinnou látkou v zubních pastách je fluor. Aktivní účinek fluoru je ve vazbě na jiný prvek. V zubní pastě se nejčastěji vyskytuje v těchto formách: fluorid sodný, monofluorofosforečnan sodný, fluorid cínatý, fluorid sodný s vápníkem, fluorid sodný v kombinaci s křemičitými abrazivy (Fluoristat), organicky vázaný fluor – aminfluorid samostatně nebo v kombinaci fluoridem cínatým aj. Mechanizmus místního účinku fluoridových iontů spočívá v jejich snadném průniku do skloviny postižené prvními fázemi demineralizace.
Zajímavými sloučeninami jsou aminfluoridy. Díky své povrchové aktivitě vykazují velmi dobrou distribuci po povrchu zubu, dlouhodobou adhezi a mají i antibakteriální vlastnosti. Limitní přípustný obsah fluoridu v zubní pastě je do 0,15 hmotnostních procent (1 500 ppm F-). Podle obsahu fluoridu uvedeného na obalu či v interní informaci získané od výrobců lze pasty dostupné na českém trhu rozdělit na pasty bez fluoridu a na pasty s obsahem kolem 250, 500, 750 a 1 000 ppm fluoridu a více. Pasty s nižším obsahem fluoridů jsou určeny hlavně dětem, které mají tendenci zubní pasty polykat (malé děti polknou až 70% zubní pasty).
Speciální pozornosti ze strany farmaceutů zasluhují tzv. terapeutické zubní pasty. Jde o zubní pasty s vysokým obsahem fluoridů, mající status léčiva. Obsah fluoridů je zde vyšší než 0,15 hmotnostních procent (1 500 ppm F-). Pro dospělé je to okolo 2 500 ppm F- a 1 800 ppm F- pro děti od 6 let. Takové zubní pasty mohou být užitečné především pro pacienty se zvýšeným rizikem vzniku nových kazů. Mají být použity na doporučení zubního lékaře.
V zubních pastách mohou být obsaženy i antimikrobiální prostředky a protizánětlivě působící látky, např. triclosan. Významnými protizánětlivými přísadami v zubních pastách, ale i v ústních vodách a roztocích k masážím dásní jsou např. výtažek z čajovníku australského, z řepíku lékařského, šalvěje, máty i heřmánku kombinované s jinými látkami jako např. bromochlorfen nebo mentol. V některých zubních pastách a ústních vodách jsou obsažena také adstringencia – např. laktát hliníku, popř. karlovarská vřídelní sůl. Některé zubní pasty obsahují desenzibilizační prostředky jako dusičnan draselný nebo šťavelan draselný. Jsou vhodné pro ošetření citlivé zuboviny (obnažené zubní krčky). Snížení citlivosti lze dosáhnouti mechanickým blokováním otevřených dentinových tubulů (precipitáty fluoridu vápenatého, součásti zubních past jako např. arginin, novamin). Pravidelné užívání těchto zubních past vede ke snížení citlivosti, po skončení kúry může ale efekt vymizet (obvykle do 4–6 týdnů). Na obdobné bázi existují rovněž speciální desenzibilizační roztoky nebo gely pro ordinační i domácí použití. Některé pasty obsahují bělicí prostředky. Vzhledem k abrazivnímu efektu a časté přítomnosti peroxidu nejsou většinou vhodné pro trvalé používání. U některých zubních past je bělicí efekt zajištěn enzymy (papain, bromelain) a je možné dlouhodobé používání. Přítomny mohou být také pyrofosfáty (snižují poněkud tvorbu zubního kamene), enzymy a vitamíny.
ÚSTNÍ VODY, VÝPLACHOVÉ ROZTOKY
Hygienu dutiny ústní doplňují ústní vody a výplachové roztoky. Významnými protizánětlivými přísadami v zubních pastách a ústních vodách i roztocích k masážím dásní jsou látky rostlinného původu uvedené výše, roztoky pro výplachy úst s obsahem triclosanu a polyvinylmetyleteru – kopolymeru, který prodlužuje dobu působení triclosanu. Doplňují normální čištění zubů a jsou vhodné zejména pro ty, kteří si jen obtížně mohou čistit zuby mechanicky. Ústní vody obsahující fluoridy vhodně navazují na fluoridové zubní pasty a prodlužují působení fluoridů v dutině ústní. Řada ústních vod obsahuje alkohol, který není optimální pro dlouhodobé používání. Ústní výplachy s obsahem chlorhexidinu mají velmi dobré antimikrobiální účinky, lze je však použít jen krátkodobě. Mají význam při zánětech v dutině ústní a po chirurgických výkonech. Je dobré si uvědomit, že laurylsulfát, obsažený ve většině zubních past, snižuje efekt chlorhexidinu. Dobrý antibakteriální účinek mají i ústní vody s obsahem přírodních silic (eukalyptol, mentol, metyl-salicylát a thymol), jsou vhodné i pro dlouhodobé každodenní použití, svůj efekt neztrácí ani v kontaktu s pěnivou zubní pastou. V některých ústních vodách jsou obsažena také adstringencia.
Ústní vody mohou být používány jako doplněk ústní hygieny, výplachové roztoky mohou obsahovat i antisepticky působící látky. Kromě často používaného chlorhexidinu je třeba zmínit se ještě o benzydaminu. Vedle antiseptických účinků má i mírné účinky analgetické. Používá se v případě zánětů sliznice dutiny ústní. Po podání přípravku přímo na zanícenou tkáň se dostaví účinek za krátkou dobu a bolest ustoupí. Roztoky jej obsahující slouží ke kloktání, k vyplachování ústní dutiny, nebo vytírání úst při potírání postižených míst. Je součástí např. kloktadla Tantum Verde. Roztok se nesmí používat v období kojení, a v době těhotenství jen po poradě s lékařem. U dětí je do 6 let kontraindikován jako výplachový roztok, k potírání jej lze použít již od 4 let.
Chlorhexidin a benzydamin patří k orálním antiseptikům a pro dlouhodobou každodenní péči o hygienu dutiny ústní se nedoporučují.
Zajímavým směrem v oblasti prevence onemocnění dutiny ústní je také snaha o úpravu ústní mikroflóry pomocí ústních probiotik. Lze jimi do jisté míry ovlivnit složení ústní mikroflóry, avšak stěžejní význam zatím nemají. Pro orální zdraví má zásadní význam soustavné mechanické odstraňování biofilmu.
U ručních i elektrických kartáčků je nutný nácvik čištění přímo v ústech
