Prevence infekcí je základním pilířem v jejich úspěšném managementu. Je snadnější, efektivnější a levnější nemoci předejít nežli být konfrontován s jejími příznaky, které samozřejmě mohou dle typu původce být i fatální.
Stejně, jak je zmíněné v úvodu, vystupuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která prevenci a kontrolu infekcí (IPC) definuje jako praktický přístup založený na důkazech, jenž zabraňuje poškození pacientů a zdravotnických pracovníků infekcemi, kterým se lze vyhnout. Efektivní IPC vyžaduje neustálou připravenost na všech úrovních systému zdravotnictví, včetně zákonodárců, správců zařízení, zdravotnických pracovníků a těch, kteří mají přístup ke zdravotnickým službám. IPC je jedinečný v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče, protože je univerzálně relevantní pro každého zdravotníka a pacienta při každé interakci se zdravotní péčí. Je-li program IPC nefunkční, hrozí vážné škody. Platí tak, dnes více než kdy jindy, že bez účinného IPC je nemožné dosáhnout kvalitního poskytování zdravotní péče.
INFEKCE BĚHEM LÉČBY
Prevence a kontrola infekcí ovlivňuje všechny aspekty zdravotní péče, včetně hygieny rukou, infekcí v místě chirurgického zákroku, bezpečnosti aplikace injekcí, antimikrobiální rezistence a fungování nemocnic během mimořádných událostí i mimo ně. Programy na podporu IPC jsou obzvláště důležité v zemích s nízkými a středními příjmy, kde sekundární infekce mohou negativně ovlivnit standardy poskytování zdravotní péče a lékařské hygieny. Pro zajímavost uveďme, že v celosvětovém měřítku každý desátý pacient onemocní infekcí během jemu poskytované zdravotní péče. V Africe se až 20 % žen, které mají císařský řez, nakazí infekcí rány, což ohrožuje jejich vlastní zdraví a schopnost pečovat o své děti. Infekce v místě chirurgického zákroku však nejsou pouze problémem ekonomicky méně vyspělých zemí. Ve Spojených státech přispívají k tomu, že pacienti ročně stráví v nemocnici více než 400 000 dní, navíc za cenu dalších 10 miliard USD.
Způsobů, cest a opatření, jak zabránit infekci, je mnoho, stejně tak jako existuje řada cest šíření infekce (přímý vs. nepřímý kontakt, přenos fekálně-orální, kapénkový, pohlavním stykem, vektorem – komár, klíště aj.), a v tomto směru vše nelze pojmout do jednoho článku. Situaci v posledních desetiletích sice výrazně zlepšily postupně se zvyšující hygienické standardy či vakcinační programy, na straně druhé je však snadnější šíření infekce díky globalizaci. Rovněž nelze nikterak opomíjet ani problematiku stále aktuálnější nikoliv pouze bakteriální rezistence.
PÉČE O ČISTÉ RUCE
Ruce jsou nejdokonalejším výrobním nástrojem, o který je třeba se starat. Byť známé latinské rčení „manus minus lavat“, tedy ruka ruku myje, významově vypovídá o něčem jiném než právě o hygieně, nepřímo poukazuje na denní samozřejmost, kterou je právě mytí si rukou. Dokonce 5. květen je již více než deset let Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlašován jako mezinárodní Den hygieny rukou.
Důvodem, proč se tak běžným úkonem zabývá i tato věhlasná organizace, je skutečnost, že každým rokem jsou po celém světě stovky osob vystaveny nejrůznějším infekcím, kterým lze dostatečnou a správně prováděnou hygienou účinně zabránit, a to včetně infekcí vzniklých v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. V celosvětovém kontextu tak každým rokem může být zachráněno mnoho lidských životů a přirozeně ušetřeno i nemalé množství finančních prostředků, které tak mohou být věnovány na léčbu jiných onemocnění.
Obecně platí, že hygiena rukou slouží jako víceméně spolehlivý ukazatel sociálně-zdravotního stavu obyvatelstva. Samotné umytí si rukou mýdlem přitom neznamená, že máme ruce čisté, neboť i tak zde zůstává velké množství bakterií. Mnohé z nich jsou jistě pro nás prospěšné, ovšem neplatí to zdaleka pro všechny. Naše tělo obsahuje velké množství bakterií, které s námi žijí v rovnováze. Dokonce platí, že zdravá a vyvážená mikroflóra zabraňuje usídlení a pomnožení pro naše tělo patogenních mikrobů. Při narušení kožního pokryvu však mohou prakticky všechny přítomné mikroorganizmy vyvolat infekci/zánět.
ČASTO A INTENZÍVNĚ? TAK NE
Ruce je nejlépe umývat pravidelně mýdlem a teplou vodou. Příliš časté a intenzivní umývání však může vést k vysoušení pokožky se vznikem bolestivých mikrotraumat a paradoxně s vyšším rizikem napadnutí patogenními mikroorganizmy.
Své nesporné místo v hygieně rukou má i jejich dezinfekce. Zde se velké oblibě v posledních letech začaly těšit přípravky na jiné bázi než alkoholu. Alkoholové mají výhodu především rychlého účinku, a navíc díky rychlému oschnutí obvykle nezanechávají nepříjemný lepivý pocit. Kvalitní alkoholové dezinfekční přípravky navíc obsahují i zvláčňující a ochranné složky, které pokožku nejenom nepoškozují, ale při pravidelném používání ji i chrání a příznivě ovlivňují její hydrataci. Na stranu druhou je alkoholovým přípravkům připisován negativní vliv na hojení. Bohatě využívány jsou proto rovněž nealkoholové přípravky, které jsou díky svému proregeneračnímu účinku velmi vhodné zejména k ošetření chronických ran.
