Dobrých 25 procent Čechů trpí nějakou formou alergie. V mnoha případech se jedná o „klasické“ alergie na prach, pyl nebo třeba roztoče, a v poslední době zažívá velký boom i potravinová alergie. Ta sice existovala vždycky, ale mnohem méně se o ní mluvilo a také počet pacientů byl daleko menší.
Občas si lidé pletou alergii na nějakou potravinu a její intoleranci. Oba případy znamenají nežádoucí reakci na potraviny. Klasickým příkladem může být mléko, kde někdo může mít na mléko alergii, ale mnohem více lidí trpí intolerancí laktózy. Rozdíly nejsou ani tak v reakcích na mléko, ale v příčinách problému. Zatímco u skutečné alergie jde o alergii na mléčnou bílkovinu, v případě laktózové intolerance se jedná o problémy s mléčným cukrem.
U mléčné alergie, která se většinou začne projevovat s přechodem na umělou výživu, se jedná o klasickou potravinovou alergii, ve které nastává alergická reakce po pozření bílkoviny kravského mléka. Že nejvíce alergií je na kravské mléko, zase tak moc nepřekvapuje, konečně u dětí se z lidského mléka na kravské hromadně přešlo až někdy v průběhu minulého století. O prospěšnosti kravského mléka se ale vědci přou dodnes. U této alergie prostě imunitní systém reaguje na některé glykoproteiny mléka. U dětí platí, že pokud se příznaky ať již trávicí, kožní, nebo respirační objeví do tří měsíců věku, nebo se dokonce zkombinují, jedná se téměř vždycky o potravinovou alergii.
PROJEVY ALERGIE A INTOLERANCE
Z hlediska patogenního procesu se mohou příznaky potravinové alergie manifestovat řadou kroků a objevit se buď v jednom, nebo ve více orgánech. Nejběžněji se jedná o bolesti břicha, průjmy a zvracení, dále to může být kopřivka, nebo dokonce respirační problémy. V nejhorších případech může dojít až k anafylaktickému šoku, který přímo ohrožuje život. V případě intolerance na laktózu jde o problém, se kterým se již narodíme. Místo alergie se jedná o metabolickou poruchu, díky níž naše tělo nedokáže štěpit mléčný cukr. Ve střevě chybí enzym laktáza, takže laktóza zůstává v původní stavu a naše tělo na ni reaguje jako na cizorodou látku. Navíc neštěpená laktóza zůstává v tenkém střevě, kde na sebe váže vodu, a výsledkem jsou tzv. osmotické průjmy.
Jednotlivé choroby je od sebe možné celkem jednoduše rozeznat – krevní bílkoviny se u mléka různých živočišných druhů liší, takže pokud zaměníme kravské mléko za ovčí nebo kozí, alergické problémy zmizí. Na druhé straně je ale laktóza obsažena v každém mléku, takže po jeho výměně budou projevy intolerance dále pokračovat. I když je laktózová intolerance nevyléčitelná, lidé trpící touto chorobou mohou s klidem konzumovat kefíry nebo sýry, protože tam je prakticky veškerá laktóza přeměněna na neškodnou kyselinu mléčnou.
DALŠÍ POTRAVINOVÉ ALERGIE
Vedle laktózové intolerance existuje ještě několik typů reakcí na součásti potravin, které se svými účinky podobají alergiím nebo intoleranci, ale jsou způsobeny ještě dalšími reakcemi. Sem patří zejména reakce na nejrůznější aditiva, reakce na histamin či tyramin v potravě (čokoláda, jahody, citrusy) a reakce na nejrůznější toxiny, ať už živočišné, nebo rostlinné. Jak již bylo řečeno, nejběžnější jsou alergie na kravské mléko, a to především u kojenců, kteří začnou být krmeni kravským mlékem příliš brzy. Následují vejce, ryby a mořské plody, mouka, citrusové plody, jahody, a zapomenout nemůžeme ani na ořechy a luštěniny, zejména na arašídy. Alergie na arašídy je nejčastěji řazena do kategorie alergie na ořechy nebo také alergie na olejniny. Z biologického hlediska je však podzemnice olejná luštěnina, a tak je nutné ji začlenit k dalším luštěninám, mezi které patří sója, hrách, cizrna nebo fazole.
NEJEN ARAŠÍDY, ALE I VÝROBKY Z OŘECHŮ
Když už jsme u těch alergií na arašídy – také ty jsou častější, než si myslíme. A zrovna u nich je riziko anafylaktického šoku obzvláště velké. Navíc podzemnice olejná, jak již její název napovídá, slouží jako surovina pro výrobu olejů, které se dále využívají nejen v kuchyni, ale i v potravinářské výrobě. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se lidé postižení alergií na arašídy vyhnuli i potravinám, které mohou obsahovat olej nebo tuk vyrobený z podzemnice olejné. Proto je také na mnoha potravinových výrobcích napsáno, že jsou vyráběny na strojích, které mohou obsahovat stopy ořechů. A letecké společnosti očekávají, že cestující s touto alergií upozorní letušky, které v tomto případě nebudou v celém letadle podávat obvyklý sáček s buráky. Na první pohled se to sice může zdát jako zbytečné přehánění, protože někdo ve třetí řadě nebude alergikovi o pět či více řad dál vadit, ale pravdou je, že potravní alergeny se mohou šířit i vzduchem, a to nečekaně daleko. U sáčku s arašídy to platí obzvlášť.
DIAGNÓZA
Stanovení diagnózy rozhodně není nic jednoduchého. Lékař většinou usuzuje z anamnézy na základě konzumovaných potravin. Dalším krokem je potom tzv. eliminační dieta, kdy se potenciálně rizikové potraviny z jídelníčku vyloučí a zjišťuje se, jestli také zmizely příznaky. U malých dětí s relativně omezeným jídelníčkem je to samozřejmě výrazně jednodušší. Je-li to potravinová alergie, pak se dítěti nejpozději do čtrnácti dnů skoro zázračně uleví. Potom je čas na objednání se k alergologovi. U větších dětí a u dospělých se také používají tzv. expoziční testy, většinou v případech, že dosažené výsledky nejsou zcela jednoznačné. Jelikož se pacientovi cíleně nasazují potraviny, u kterých se předpokládá, že alergickou reakci vyvolají, je nutný důkladný dozor lékaře, a hlavně na začátku přehled o tom, jak silnou reakci může testovaná potravina vyvolat. Je jasné, že jiným způsobem spouštěč alergie nelze upřesnit.
PREVENCE
Prevence prakticky neexistuje. Jen v případě dětských alergií se často doporučuje počkat s kravským mlékem až po dosažení prvního roku života, s vejci po dosažení dvou let a s rybami dokonce ještě o rok déle. To ale nejsou údaje vytesané do kamene, hodně bude záležet na tom, jak jsou na tom s alergiemi rodiče. Pokud se v rodině vyskytuje alergická zátěž, neměli bychom dítěti podávat vejce do tří let. U senzitivních jedinců se pak tato doba může posunout až do doby okolo šestého roku. Pokud přece jen chcete vejce vyzkoušet dříve, tak jen zcela tepelně upravené, a začněte žloutkem v malém množství, i když je pro dítě hůře stravitelný.
ALERGICKÝ POCHOD
Utěšit nás může skutečnost, že u většiny dětí alergie na bílkoviny kravského mléka pravděpodobně zmizí do tří let věku. V mnoha případech ale dítě v šesti letech začne na jaře kýchat. Říká se tomu alergický pochod. Místo kojeneckého ekzému ho teď bude trápit pylová alergie nebo astma a často i zkřížené alergie. Jinak je tomu u dospělých pacientů. Tady se objevuje jiné spektrum potravinových alergií, jejichž reakce bývají časného typu. Tedy, že po snědení alergenu zareagují během několika minut – otečou, rozkašlou se nebo je začne svědit jazyk. Na rozdíl od dětských pacientů, pro které jsou typičtější reakce pozdního typu, kde po snědení dané potraviny nedojde ke zhoršení ihned, ale třeba až druhý den, takže si problémy často nespojujeme s tím „správným“ jídlem.
ZKŘÍŽENÉ ALERGIE
Situaci dále komplikují tzv. zkřížené alergie vznikající na základě podobnosti alergenů, takže organizmem vyrobené protilátky proti jednomu alergenu reagují s jiným alergenem s podobným chemickým složením. Nejčastějším případem jsou zkřížené alergie mezi pyly a některými potravinami. Příkladem může být třeba bříza, která má zkříženou reaktivitu s jablkem, hruškou a meruňkami. Podobně pelyněk má zkříženou reaktivitu s mrkví. Většinou se to projeví jako tzv. orální alergický syndrom se svěděním či otokem horního patra nebo úst. Zkříženou alergickou reakci si sami vyvoláme třeba tím, že se v pohodlí domova zakousneme do rajčete. Bránit se můžeme jednoduše – o tom, na co máme alergii, bychom po vyšetření lékařem měli přesně vědět, včetně rizika zkřížené alergie. A potom se těm potravinám, které jsou pro nás rizikové, prostě budeme muset v syrovém stavu vyhýbat. Počet potravinových alergií stále stoupá, nicméně odborníci upozorňují na to, že klasické testy na potravinovou alergii se mohou často mýlit. To platí zejména v případě, že se lékař spokojil jen s jedním testem. Potom by mohla nastat situace, kdy si budeme odpírat potraviny, které nám vlastně vůbec neublíží. Rozhodně se tedy vyplatí důkladné vyšetření pomocí celé palety testů.
Nejčastější jsou alergie na kravské mléko
